Zasloužilí otcové. Po ránu je třeba pořádně je zválet!
Holky Jedloňky.
V sobotu dopoledne jsme šli na výlet. Počasí bylo mlžné a mrholivé, což dodalo krajině tu správnou atmosféru.
Stavili jsme se na návštěvě u lidí, kteří si zde koupili dům a zrekonstruovali ho v tradičním rázu. Ta kamna byla láska na první pohled!
Kvůli těm jsme vlastně tady!
Odpoledne se odpočívalo - celý minulý týden se pilně pracovalo a deštivý den je na odpočinek jako stvořený! Majda ochutnávala kolík od kytary tak dlouho, až si ho zapíchla do krku...
Já, jelikož jsem celý minulý týden trávila jinde a tudíž jsme se na kosení nepodílela, jsem si svůj díl aspoň skromně odpracovala na tělech ostatních.
V neděli v šest ráno - vzhůru na poslední nepokosené zbytky! Čas je drahý - čekání na Godota-Šebestu je třeba využít aspoň čištěním tesáků.
Příprava na grupen-foto. Šebesta láká psici.
Psice se nechala přilákat. Kdo by mu odolal, že?
"...a kam hrot tvé kosy ukáže, tam kráčeti budeš..."
Učme se od mistrů!
...a že bylo co se učit. Konečně mi někdo vysvětlil, jak na to správně. Teorii tedy ovládám zase o něco lépe :oP
Napadá mě cosi o dvou kohoutech a jednom smetišti... ;o)
Psice Eliška a Lenčin dům.
Lenka je bojovnice - hledí vstříc zářným zítřkům.
Přípravu na hromadnou fotku pojala Eliška po svém...
Další Lenka (aby se to nepletlo), se skřítkem Majdulkou.
Kosení je u konce, je třeba oslavit zdárnou akci pořádným jídlem - svíčkovou s nekynutými houskovými knedlíky. Domníváme se, že je třeba dát mužům příležitost k práci v kuchyni. Oni jsou totiž šikovní. Takže uvaří knedlíky.
Jen s volnou improvizací jsme jim trochu pomohly. Že není mléko? Nevadí - vyrobíme ze smetany :o)
S vejci pomohla sousedka a nedostatek housek (banda my jedna nenažraná) jsme vyřešili chlebem.
Těsto vypadalo zdařile, jen se trochu lepilo. Závěrečné jídlo bylo báječné, i když společný slavnostní oběd už jsem nestihla - poslední autobus z tohoto (ministerstvem dopravy a zřejmě i tím pro místní rozvoj) zapomenutého místa odjížděl v 15:50.
