Ve středu jsme se nejprve šli podívat na výstavu "Planeta Země" do Národního muzea. Večer jsme nasedli na vlak a vyrazili směrem na Beroun...
Cesta na základnu byla celkem náročná, v noci do kopce a lesem... Alespoň, že batohy nám vzali autem.
Večer jsme byli svědky hádky tří antických bohů.
Nešlo o nic menšího, než o moc. A bohové se rozhodli, že za sebe pustí do boje lidi na zemi, a ti rozhodnou, kdo je nejsilnější.
Jednalo se pcohopitelně o úvod do celodenní hry, která měla proběhnout ve čtvrtek.
A po snídani...
...se tak také stalo.
Boj byl brzy zahájen.
Na muže a ženy soupeřící ve jménu svých bohů čekaly nejrůznější úkoly.
V pátek ráno se všichni utkali s Peršany, cizími nájezdníky.
Bylo třeba se spojit a společně je porazit, což se také povedlo!
Poté nás čekala opět společná hra, tentokráte na téma historie a současnosti našeho střediska.
Každý byl na začátku hry nováčkem. Když se mu podařilo společně s dalšími splnit nějaký úkol, zestárl o jeden rok a stal se vlčatem nebo světluškou. Za další tři roky skautem nebo skautkou, poté roverem... A tak to chodí i ve skutečnosti.
Také se všichni dozvěděli něco nového, např. o naší střediskové vlajce z roku 1946.
A nebo si vyzkoušeli spolupráci při vzájemném krmení.
Odpoledne jsme se vydali na krátkou procházku po okolí.
Nějaký čas jsme strávili házením žabek u Berounky.
Zahráli jsme si také hru "král vysílá své vojsko".
A také schovku. Na hodně nepraktickém místě.
Podzimní les na protějším břehu řeky.
Po strmé stráni jsme se vydali směrem zpátky k základně.
Večer se konala diskotéka.
První částí byla módní přehlídka.
Teké různé scénky jsme měli možnost vidět.
A pochopitelně se i tancovalo...
V sobotu jsme vyrazili na vlak, abychom se podívali do důlní štoly v Chustenicích.
Prohlídka byla velice zajímavá.
Dozvěděli jsme se mnoho o práci horníků, někteří si ji pak mohli vlastnoručně zkusit.
Také jsme si mohli zkusit, jaké to asi bylo fárat z hloubky dolu (původně měl snad až 70 pater) nahoru.
Trhaviny se používali k ražení štol až později, dříve horníci kopali ručně.
Zpátky jsme se svezli opravdovým důlním vláčkem.
Před návratem na světlo jsme si vyzkoušeli sirénu a různé zvonky...
...prohlédli si nejstarší důlní lokomotivu na elektrický pohon...
...a před výstupem viděli krásný vůlní vozík. Návrat ven nebyl moc příjemný, jelikož v dole bylo podstatně větší teplo, než venku.
Odkazy na fotky dalších fotografů naleznete na našich stránkách.
