Poprvé v Norsku.
Známý rozcestník v Narviku. Na severní pól blíže než domů.
Zajímavý odpadkový koš.
A vlak se zase vrací do Kiruny.
Narvik.
O Narvik probíhaly za 2. světové války tuhé boje.
Nejsevernější místo naší cesty.
Podmořský tunel.
Krávy na silnici - běžné.
Zásoba dřeva asi na zimu.
Kostel ve Svolvaeru.
Tržnice.
Henningsvaer.
Všudepřítomné konstrukce na sušení tresek.
Skoro jako Petr Čech.
Plot musí být bílý.
Plný dům sušených tresek.
Romantika, skoro jako na pláži v Tichomoří.
Písek.
Na koupání to však rozhodně není.
Bydliště racků.
Nusfjord.
Bývala zde továrna na tresčí játra.
Reine.
Tato noc dala stanu zabrat. Ještěže tam byly kameny a možnost přivázání k autu.
Vesnička "Ó" na konci Lofot.
Která poštovní schránka je nejkrásnější?
Lofoty ještě trochu pokračují, ale autem už to nejde.
Vydáváme se na výlet k chatě Munkebu.
A opět sněhová pole.
Stálo to za to.
I když nejtepleji zrovna není.
Chata řádně vybavena, ale uzavřena - klíče nutno vyzvednout dole a být členem norského turistického svazu.
Koulování, bohužel koule prolétly dříve...
Čekání na trajekt na pevninu.
Sbohem Lofoty.
