Snídaně.
Rušíme ležení nad Perdiko Nero (1500 m).
Hledání cesty nad horní hranicí lesa (1600 m).
Výhled od jeskyně (1700 m). Kamares se skrývá v hlubokém údolí vlevo dole; městečko na pobřeží je Timpaki (mezi Ag. Galini a Matalou); dál vlevo je v malém zálivu schovaný Kommos a za ním útes před Matalou. Některý s kopečků blízko lebého horního okraje je Faistos.
Vchod do Kamarské jeskyně.
Patří to tu Bohyni horské povahy, asi nějaké před-Artemis.
Ti drzí ptáci jsou prý druhu "kavče". Jinak tu jsou taky rorýsi.
Kozy táboří ve vchodu jeskyně.
Kamarskou keramiku už asi nenajdeme, všechnu vyhrabali už před sto lety.
Fotky jsou bez blejskání, to se v posvátném prostoru nesluší.
Je to tu dost hluboké, odhaduju sto metrů pro přístupnou část.
Doklad hloubky jeskyně, a to zdaleka není pohled od vchodu, ale už z nitra..
Tak tady se taky kopalo.
Není jasné, které z těch úprav jsou od Minójců, které od archeologů nebo pastýřů či horochodců.
Hora Mavri (Černá, 1980 m).
