Balíme... I když to tak zpočátku nevypadalo, tak jsme se nakonec vešli.
Cesta je dlouhá a tak večeříme na jednom z odpočívadel.
Byla docela zima...
Ospalí, hladoví a zmrzlí jsme ráno dorazili do městečka Rovaniemi, které leží na severním polárním kruhu.
Počasí nás opravdu zaskočilo. Druhá polovina května a teplota byla kolem nuly a padal sníh.
Snídaně a v pozadí stany postavené na sněhu. Alumatky byly naprosto k ničemu. Už nikdy!
To je ale horko... :-D
Ranní hygiena
Vesnice Santa Clause a čára označující severní polární kruh. Je to teda spíš jen turistická atrakce, protože polární kruh leží ve skutečnosti trochu jinde. Jednak v době, kdy se tato čára měřila, nebyla měření tak přesná, ale především se poloha polárního kruhu během let mění i o několik kilometrů.
Klucíííííí za polárním kruhem!
Hop
Reklama na Staropramen :-D
Ale Praha tam nebyla :-(
Odpočinek pěkně v teple v takovém malém nákupním středisku plném suvenýrů
Cestou dál na sever jsme potkávali spoustu sobů poflakujících se podél silnice.
Národní park Urho Kekkonen
Tady už bylo opravdu dost sněhu. Sněžnice by se hodily...
Našli jsme chatku! Tak tady budeme nocovat... V předu je vidět dřevník plný nařezaného dříví.
Nádherná sekyrka Fiskars - volně dostupné příslušenství k chatě, která je otevřená a k dispozici pro každého.
Minichatička pro jednoho. Uvnitř byla pouze malá kamínka a jedna postel.
A ještě jedna chatka v blízkém okolí.
Koupelna
Konečně trocha tepla
V noci nás navštívili sobi.
Odvětrání nebylo vyřešeno zrovna nejlépe a asi od výšky jeden a půl metru se trvale držel kouř. Chata byla totiž postavená podobně jako Típí - ohniště uprostřed a ve střeše díra pro kouř.
Druhý den jsme vyrazili k další chatce. Bylo sice už pět nebo šest večer, ale tmy jsme se v těchto končinách nebáli ;-)
Nutný odpočinek.
Cesta byla značená dřevěnými tyčemi.
Rozcestí. Už jsme blízko cíle (chatka Rumakuru).
Naše dnešní noclehárna. Chata sice slouží pouze pro odpočinek, zahřátí a uvaření jídla a nikoliv pro přespání, ale jelikož jsme tu byli mimo hlavní sezonu, tak jsme se rozhodli, že tu budeme spát.
Dřevník plný nařezaného dříví (vlevo) a suchý záchod (vpravo).
Dokonce tu mají dámy i pány.
Kuchyňka uvnitř chaty vybavená plynovým vařičem. Dokonce i hrnec tam byl.
Hostina a zápis do místního deníku. V sezoně je tato chatka docela plná, ale v květnu ji někdo navštíví jen párkrát za týden. My zde nepotkali nikoho.
Drtič plechovek.
Opravdu bylo pod nulou!
Na tenhle kopec naproti chatce jsme se rozhodli vylézt (ve dvě hodiny v noci)
Těsně pod vrcholem.
Na kopci
Pár pohledů z vrcholku.
Cesta dolů z kopce. Opatrně našlapujeme, protože se hodně boříme (někdy až po kolena).
Opravdu až po kolena...
A konečně spánek.
A opět na cestě, tentokrát značené červenými tyčkami.
Ovšem toto byl asi rekord. Franta se propadl do sněhu až po pás :-D
Franta obsadil ostrůvek.
Copak to Hráňovi vyrostlo na bradě?
Huráááá. Našli jsme naše auto!
Nádhraná cesta obklopená finskými jezery.
