Celoroční téma.
Zahájení zeměpisného projektu. V dopise byla zpráva od dětí nálezci včetně žádosti o odpověď s informací o tom, kam balónek doletěl.
První reakce přišla mailem už tři hodiny po vypuštění balónků - z 90km vzdálené Jihlavy. Nejšikovnější balonek nalezla pozorná paní až v Rakousku.
Projekt Kunětická hora - stavba opevnění z cukru - přímo na hradě.
Pravda, trochu nám pršelo...
Na Kuňce žije i zlý drak - objekt vhodný pro kresbu.
Škoda, že na fotkách kresby nejsou vidět :-(
Výstup z této části projektu - knížečka.
Děti své práce prezentují před ostatními.
A pančelky dávají zpětnou vazbu.
Příroda východního Polabí na zámku. Děti si měly vybrat jedno zvíře a popsat v jakém prostředí žije.
Venku potom hledaly listy do herbáře.
Hotové práce...
Prvňáčci jsou ve škole teprve měsíc...
Povídání o soutoku Labe a Chrudimky, doprovázené zvuky orffových nástrojů a postupným vytvářením společného obrázku.
Dramatická výchova se těžko fotí... Šlo v ní o to, jak z Pardubické roviny vystoupila sopka.
Následovala detektivní kancelář - pátrání po totožnosti osob popsaných na listech papíru. Šlo o lidi, kteří po sobě v Pardubicích cosi zanechali (Arnošt z Pardubic, Vilém z Pernštějna, Jan Perner, Jan Kašpar)
Potom jsme jeli vlakem...
za českými "nej".
Každé dítě mělo indicie - nějaké místo v ČR, kam musí najít spojení, a k místu třeba heslo "jeskynní malba" nebo "krápník". Po prezentaci jsme vybírali, kam se pojedem podívat.
A "vyhrála" to Býčí skála...
spolu s Moravským krasem.
Macocha zevnitř.
A minivláčkem zpátky.
Ve zdejším obchůdku jsme ulovili trilobita pro příští rok - to budeme brát historii.
EVROPA. Skupinky dětí měly zpracovat jednotlivé státy jako nabídku výletu pro tříčlennou rodinu, která přišla do naší cestovní kanceláře. Tatínka zajímají hory nebo moře, maminku památky a dítě slavnosti a tradiční jídla. Zkuste jim vyhovět...
Před cestou do ANTARKTIDY je třeba vše promyslet - šampón nám v batohu zabírá místo zbytečně.
Ze života tučňáků... Bohužel ze života dobyvatelů jižního pólu nejsou fotografie. Bylo to napínavé a smutné...
AUSTRÁLIE s Australanem.
Pravda - bylo to v angličtině ;-) Ale vzhledem k tomu, že děti odehrály děj jako divadlo, tak zjevně pochopily.
A pak to zpracovaly i na papír.
Následovaly OCEÁNY.
Ehm, trochu jsme se ušpinili ;-)
Ale výsledek stál za to.
ASII jsme zahájili s pány Hokešem a Ježkem. S jejich meči...
a kaligrafií.
Pánové potom práce dětí poslali svému učiteli do Japonska. A mistr Ogawa z nich v Japonsku udělal veřejnou výstavu :-)
Zbytek Asie jsme si jeli užít na školu v přírodě.
Asijskou školu v přírodě samozřejmě.
Po jídle následovalo odívání...
Japonské zahrady
a jiné instalace.
Karate
Navlékání korálkového kalendáře...
Každý měsíc má svou barvu a odpovídající počet korálků.
Dlabání bubnů.
A nyní vítejte v japonském divadle.
Téma AMERIKA jsme zahájili rokem 1492 - objevitelskou plavbou Kryštofa Kolumba.
Plavili jsme se přes oceán (někteří i plavali),
seznamovali s domorodci, jejichž řeči nikdo nerozuměl,
A pak jsme vyrazili do "divočiny"...
Postavit tee-pee...
pohladit si ovečky a jednu drzou kozu,
a ostříhat berana,
Nejodvážnější dokonce zkusili hledat vodu v místě bývalé studánky.
V Minoru jsme absolvovali divadlo o tom, jak bílé tváře dobývaly zemi rudých mužů
a měli jsme možnost projít si i zákulisí...
Některé děti donesly Ameriku do školy z domu.
A pak už následovalo psaní cestopisů.
Zážitky z cest musí samozřejmě vycházet z reálných podmínek, aby byly uvěřitelné...
AFRIKA. Tedy zatím transport materiálů pro stavbu chýše.
Někdo se dře
a někdo se krášlí ;-)
Ze sena je třeba uplést "tlusté žížaly"
které se zapletou do konstrukce z kůlů.
K Africe patří copánky
a barvy.
No a na závěr VYSVĚDČENÍ pro slečnu z Indie...
pro pana cestovatele,
malou indiánku,
karatistu z Japonska,
slečnu eskymačku,
a tak podobně.
