Most přes řeku Taru - zastávka po cestě do Žabljaku
kaňon řeky Tary
Tak tady jsme v Žabljaku spali
večerní pohled na Durmitor s dominantním vrcholem Medvěda 2 287m Právě tam jsme hned druhý den vyrazili
Ještě jsme se ale museli posilnit v místní oblíbené hospůdce - Luně Pljeskavice s hranolkama
celá naša grupa: (z leva) Budík, Rostík, Mirek, Sylva, Honza, Pavel, Jirka
Ten to Ňuf s námi šel z kempu .. vesele až na hřeben, až do té chvíle kdy jeho krátké nožičky byly opravdu krátké. Pochopil, že jídla se od nás nedočká a jestli to rychle neotočí teď, tak patrně už nikdy.
Vyrazili jsme tedy do pohoří Durmitor, kde nás čekaly závěje, převěje a hlavně silný vítr.
Odpoledne se nám konečně podařilo najít salaš Katun Lokvice, kde jsme se kvůli špatnému počasí rozhodli zůstat.
ALE ... museli jsme si ji vyhrabat
když jsme začali kopat, dveře nešli vidět.. teď tady máme parádní schůdky ;)
Budík :D
Co to bude dobrého?
ale vítr pořád foukal a my stále zapadali.. (tohle je pohled na dveře, opět do půli zapadané)
Ale řádily nám tam myši! :D
Ráno jsme zjistili, jak to kolem vlastně vypadá.. škoda jen, že začalo pršet, terén byl lavinový a my se museli vrátit zpět do Žabljaku.
Žabljak, letní turistické centrum
Tak alespoň zbyl prostor k večerní párty ;) Čerstvý sýr a chléb od pana domácího, pršut, oříšky, domácí uzený špek od Honzy .. mňamka hamka
Další den jsme večer započali přechod Bjelasici. Jelikož jsme vycházeli už za tmy, ušli jsme jen několik málo kilometrů k Biogradskému jezeru a tam jsme to zakempili na terase (krásný koberec %) ) místní letní restaurace.
Pavel se svými náboji vždy připraven ;)
A kam že to dál půjdeme?
ranní rozbřesk nad zamrzlým jezerem
Když se vydáte na ZIMNÍ přechod, leckdy narazíte na různé věci
Biogradský prales (NP Biogradska Gora)
k poledni se trochu vyčasilo a jakmile jsme vylezli nad práh lesa, otevřeli se nám nádherné výhledy
K večeru, v sedle jsme postalivli své stany
Mimo protivětrných hradeb nesměl chybět ani tradiční bar
Kluci barmani to letos dobře zařídili ;)
Ráno, viditelnost parádní, ale vítr neustal .. To je tím tlakem, ja nevim, že to musí furt někdo vytahovat ... :P
ovšem jak už to bývá.. kamarádi mraky a mlha na sebe nenechali dlouho čekat.
v pozadí vysílač Zekova Glava 2 117m .. tam jsme si to mířili
Zekova Glava 2 117m -) "střežený" vojenský prostor
ovšem jak nešlo vidět skoro na pět metrů.. a jak v levo byl kotel a převěje.. tak cesta kolmo nahoru se jevila jako sice hodně špatná, ale jediná možná varianta postupu
po "zdařilém" průchodu vojenským prostorem pššššt! ... Naše snaha pokračovat dál ztroskotala po pár kilometrech, kdy jsme uvízli v takovém mlíku .. že člověk hodně špatně odhadoval kam to vlastně jde... tak jsme postavili stany a čekali .. trpělivě.. na růže
Přes noc napadlo asi 20cm čerstvého prašanu
a byli jsme rádi, že jsme večer nepokračovali dál, rovně.. po "hřebeni"
padá snížek, padá z výšek, pap padá pap padá
Už nedaleko lyžařského areálu Jezerine odkud jsme jeli busem do Kolašinu
Jezerine - Ski centar Bjelasica
čekání na autobus
Večeře v Kolašinu v Planiraskem domě .. hmm takový Kolašínský stejk %)
Den odjezdu.. modro, sluníčko ... neskutečne Necháme se lanovkou vyvézt k horní stanici a podnikáme krátký kochací výlet
Tak tam jsme byli .. vzadu na tom vysílači.. a tam někde .. tam na tom hřebeni jsme spali ;)
žádný batoh...prašan.. sluníčko.. to nikomu nedá.. ABY SI TO NEUŽIL :D
vrchol Ključ 1 973m
Borec na konec B)
