V Austrálii se daří konspiračním teoriím a fámám o konci světa líp, než v jiných vesnicích světa. Pravděpodobně to je tím, že jsou daleko od zlé Ameriky a zprofanované Evropy, a jsou přesvědčení, že jsou proto lépe připravení konec světa přežít. Klidně ať je konec světa, ale proč se tím mám trápit v předstihu?
Mangrovník je ve dne srandovní strom, ale v noci, když svítí měsíc se umí rozdovádět a člověk pak má pocit, že je obklíčen strašidly.
Evans Head - NSW - Australia
Čárlí byl členem Plastic People of the Universe, teď žije v australským pralese, je buddhista a k životu toho moc nepotřebuje. Hadry dostane od charity, pár dolarů dostává ze štědré sociální australské sítě a tak udělal dobrý skutek a koupil do lesa krásný pingpongový stůl. Čárlí je velkorysý.
Kdybyste někdy čundrali poblíž městečka Drake a měli štěstí, mohlo by se vám stát, že narazíte v lese na pingpongový stůl. Koupil ho Čárlí za ušetřené dolárky, aby si lidi, když přijdou do jeho chrámu na návštěvu, mohli hodit pinčes. Za pingpongovej stůl pověsil šátek s Buddhou, aby se mohl dívat, jak lidi pinkají do žlutýho pingpongáče.
Brisbane je plné vertikál a horizontál a běhacích lidí. Ještě nikdy jsem neviděl tolik lidí naráz běžet. Jen tak. Někteří mají na sobě všelijaké tachometry a propocená kola na tričku. Běhají staří i mladí, kluci i holky, tlustí i tencí. Nemračí se a nesmrdí.
Zkusil jsem v Austrálii chytat ryby, ale projevil jsem se jako zcela neschopný rybář. Jednou jsem nějakou tlustou a silnou chytil, ale než jsem ji přitáhl ke břehu, utrhla se od huby a plavala domů. Jako krmič ryb bych se v Austrálii uživil. Tyhle za mnou přišly na pláž samy, ale byly nějaké tuhé.
V Austrálii je většina veřejnejch hajzlů čistá a málo smrdí. V hospodách jsou z nerezu a plech je ozdobenej vlisama, Voda teplá i studená a ubrousky. Tenhle hajzl je z obyčejné hospody v Brisbane. Pinta piva stojí od 7 australskejch dolarů vejš. Pinta je asi jako náš půllitr. Třeba je v ceně toho piva i starost o čistotu hajzlů.
Tohle auto nám zaparkovalo pod okny, mělo sympaticky volant na správné straně. Vlevo. Australský auta ho mají blbě. Když to není automat, tak si otlučete pravou ruku o dveře, jak se pokoušíte řadit tou správnou rukou
Tahle fotka by mohla být odkudkoliv, ale je taky z Austrálie. V Lismore mají takový lehce zanedbaný stadion pro koně (nevím, jak se tomu správně říká) a tam nějaký místní umělec vytvořil koně ze železnýho šrotu. Je to vtipné využití druhotných surovin. Jednou vám toho koně taky ukážu. No a uvnitř toho koně jsem objevil tenhle zoom. Australani si se šrotem hrají rádi. Než aby něco vyhodili, raději se stanou umělci.
Na předchozím obrázku jsem vám sliboval, že prozradím toho koně, kterej má v břichu objektiv. Arciť již je zde. Hodně australskejch umělců se vyžívá ve využívání odpadovýho materiálu. Je to jednak sympatické, ale hlavně praktické. U nás kdekdo vyhodí šrot do škarpy nebo založí černou skládku. V Austrálii černé skládky prakticky neexistují. Bylo by to příliš drahé a hlavně by bylo škoda toho matroše. Tenhle kůň je jedno takové menší české černé skládkoviště poblíž silnice a pole. A hle, pohledný kůň je na světě. Asi pozvu pár australskejch umělců na byt a na stravu, aby vyčistili černé české skládky alespoň v místech, kudy běhám.... to by bylo koňů
Tenhle klokánek už byl hodně sofistikovanej a krásně posvařovanej. Dokonce má na zádech i kohoutka. A skvěle vyvedené drápky. A baťůžek z tlakové nádobky.
Bea, Boris a Beau nejsou krmeni sladkostmi, protože je to prý zdravé. Když se dostaneme do cukrárny a vidí ty barevný zmrzliny a pána, kterej plní kornoutky, jsou zcela bez sebe a jen fascinovaně čumí. Stále ještě nevěří, že hodná babička s dědečkem jim koupili každýmu obrovskou porci barevnejch zmrzlinek. Další zmrzlinu dostanou až za dva roky, až tam zas pojedem.
Australané jsou poněkud prudérní, takže se do plavek převlíkají na hajzlu, nebo jdou v plavkách už z karavanu. A protože byla zrovna zima v plném rozpuku, nikdo na plážích nebýval, tak jsem se převlíkal jen tak, ale když tam někdo byl, neprovokoval jsem a půjčil si od Oliny tygří sukni na převlečení. Ta však zase způsobovala, že jsem byl nucen tančit v ní kankán. To naštěstí prudérním Australanům nevadilo.
Kdekdo mě podezírá, že jsem s kamínky manipuloval. Buď přímo před focením a nebo ve fotošopu. Ale všichni se mýlí. Na ty kamínky jsem ani nešáhnul. Kdybych manipuloval, určitě bych bílej otočil kulatým nahoru! Na takových fotkách mě baví jejich pomíjivost. Za pár minut nebo hodin (záleží na přílivu) tohle krásné rovnovážné setkání zmizí. A třeba se už nikdy znova nevytvoří. I když...
Zkamenělé telecí na Goanna Beach
Letoviskem Evans Head protéká řeka Evans, kolem ní se vine aboriginská naučná stezka. Při odlivu se odhalí kromě smradlavýho bahna i toto. Podle mého to jsou konečky kořenů mangrovníků. Možná sem chodil pro inspiraci i Salvator Dalí. No, asi ne, přece jen je to dost daleko...
