Ráno v Roztokách
Cesta z Berouna do Třebíče byla dlouhá a brzy...
...příliš brzy.
Zbavujeme se lodních vaků, spacáků, stanu a bereme chlýftýmačky, poškolačky, rukavice a čepici
MFF polštářek jsem zapomněl v autě, chyběl mi
Vesele do toho...
...a hlavně nezapomenout lžíci. Do každého týmu alespoň jedna!
Restaurace plná sešlostí
Přidává se k nám Anča
5 vteřin se zaregistroval a může se začít
Rozbalování obálek
Carpe se balí
První šifra, halabala slepené budíky.
Tři hesla máme, 23 písmen, co s tím?
Točená zmrzlina před námi
Michal bere šifru na prvním stanovišti, budeme tu dlouho
Vždyť to máme, jen je tolik možností a nějak to nejde přečíst, jen haluzit
Druhý řádek vzdáváme a jdeme na Boží muka
Galerie cukrovinek = cukrárna?
A proč je ta rakev taková malá?
Relace? Funkce dvou proměnných? Komutativní operace! Vzdálenost? Ne, složité, to bude odčítání a absolutní hodnota!
Hlavně nesmíme přes Píchláčí, to bychom byli popícháni.
Sešlost není pro každého
Kolečka šla rychle
Západ slunce u mandaly
Souhlasíme s JÁDREM: "Šifrovací ráj", ale bez signálu
Trudomyslnost nebude jen u nás
Jdeme na třináctku, teď už to musíme dát všechno...
Třináctka nádherná a pokořena, ale skrze pole to nakonec nešlo, museli jsme se vracet a obcházet
Okříšky před Kostelem, u sloupku je vidět mapa sokolovny.
Dvanáctá hodina odbila a utíká se na vlak jedoucí za čtyři minuty, tedy ještě je potřeba najít nádraží
Vlak jsme stihli
"Bezdomovci"
Poslední fotka Třebíče
