Tak jsme na Garde, uspesne ubytovani a sledujem prvni zapad slunce
Prvni den jsem pojal trochu rekreacne, jelikoz se mi podarilo nekde predjet cely nas peleton. Bohuzel ten pak nekde uhnul jinam, nez ja :)
Prvni kopec - vystoupal jsem pak jeste o kousek vyse a sjel zpet dolu a pak vyletnim tempem do Arca
Zacatek druheho dne. Pridal jsem se k sekci "matky s detmi" a planoval jim pekne zkratky.
Jedna z nich, projizdeli jsme krasne cestickou mezi vinicemi
Me kolo, jeste nezasazene zadnou havarkou
Vyhled na Rivu. V pravo je videt kopec Altisimo, na ktery jsme stoupali dalsi den.
Takto vypadala zkratka. Vetsina z nas ji tlacila
Nekdo si obtiskava prevodnik na lytko, ja na koleno :)
Z teto vyhlidky vedl singl do Arca, ale hlavni vedouci mi ho zakazala, ze zabit se mam az nekdy priste.
Studanka s osvezujici vodou. Vsichni jsme si doplnili nase zasoby.
Opet Riva.
V okoli je spousta prilezitosti se vyradit nejen na kole. Na jezere se hojne provozuje windsurf, okolni skaly lakaji ke zdolavani a v nejakem prospektu jsem nasel i info o sjizdeni divoke vody.
Treti den, zacatek stoupani na Altissimo (2079m.n.m. - jen pro info, Hladina jezera je ve vysce 65m.n.m.)
Vyhledy pomalu zacinaji
Pro_pa postupne slape do kopce
Riva
Dnes bylo videt i na druhy breh jezera
V udoli mezi dvema skalama vykukuje Lago di Ledro, pres ktere se jezdi na Passo Tremalzo.
Cim vyse clovek stoupa, tim jsou vyhledy uchvatnejsi. Altissimo je nejvyssi vrchol v okoli.
Zde uz stoupame po sotoline. Tomas znaven vystupem po asfaltu (cca do 1600m.n.m.) zde uz radeji tlaci
Pro_pa nabira silu
Jsme u konce sjizdne cesty. 1700m.n.m. Od tud znacka rika na vrchol 1:45 (zde se neudavaji vzdalenosti, ale cas chuze). Trvalo nam to asi 1:15, tak 40% jsme kola nesli na rameni.
Cesticka k vrcholu, zde vypada jeste rozumne
Ohlednuti na cestu jak krasne protina kopec
Tohle uz bylo trochu horsi, ale porad ta lepsi cast
Zde se dalo i kus jet. Podle tehle desek jsem byl pak schopen ze spoda rozpoznat, ktery ze je to vlastne vrchol. Tohle je ale ve skutecnosti vrchol vedlejsi, ktery jsme podesli cca 20metru pod vrcholem
Kluci odpocivaji a ja se jim ani nedivim
Riva del Garda (prozmenu)
Na sjezd by to byla krasna cesta
Opet ohlednuti na zdolany usek
A to uz jsme temer nahore
Vrcholova premie... to cerne je 0.5litru coly :)
Vyhledy smerem od jezera
Protejsi kopec
VRCHOL!
A vyhledy smer jezero
Cela ta namaha (4,5hodiny jizdy do kopce) stala za to a to jsme jeste netusili, jaka lahudka nas ceka cestou dolu
a jedno vrcholove foto
Normalne se tento kopec zdolava tak, ze na vedlejsi se vyjede lanovkou, malinko se spadne a pak se stoupa po teto sotolinove ceste. Tu jsme jeli smerem dolu
A zde uz jsme z ni sjeli a pokracujem smerem k domovu - foceno za jizdy - ucastnice Martina a za ni Honza
Vasek a Honza
i pres kravin jsme projizdeli - kravy tu jsou volne bez jakehokoliv ohradniku, vyjimku tvoril tenhle maly vybeh
a tohle je ta lahudka. Nadherna kozi stezka, na jednu stranu krpal, na druhou sraz koncici o par stovek metru nize.
Proste nadhera
Jedini turisti, ktere jsme na teto pesine potkali. Obecne tu jsou turisti ohleduplnejsi nez u nas. Videj bikera tak uhnou stranou.
v tom lesiku jsme jeli. Tusit, ze metr od nas je takovej sraz, asi by to par z nas vedlo
Hup na pivko - cca 200 vyskovych metru, ktere jsme si stejnou cestou sjeli
Pri sjezdu uz na asfaltove casti jsem nejak zaspal na brzdach. Odnesl to rafek. Vasek, sikovny to kovar mi jej srovnal. Sice je prasklej, ale drzi. Ja to odnesl jen modrinama
Treti den jedeme na Passo Tremalzo. Jsme 4 co jsme tam prvni den nedorazili a jako odpocinkovou variantu jsme volili cestu vicemene po asfaltu (nahoru, dolu jsme to vzali terenem, ktery byl v nekterych chvilich hodne ostry). Jinak tohle je vcerejsi kopec Altissimo
Riva :)
Zacatek stoupani je po krasne stare vojenske sotolinove ceste s tunelama.
Barva jezera svadi ke koupani (a bylo teple)
Cesta, kterou jsem jel prvni den
Na Lago di Ledro jsme si dali obed, ikdyz jsme museli 30minut pockat, nez zacnou obsluhovat
Ma pizza, byla moc dobra
Stoupani po silnici bylo dnes obzvlaste neprijemne. Poslednich 1000vyskovych metru se jede na 13km. Me zacla zlobit sedlovka (nevracela se do puvodni polohy) a odnesl to podkoleni upon, ktery bolel i v den odjezdu do cech
posledni fotka pred smrti (jahudky, ne moji)
Vesnicka pod passem
Parkoviste u vrcholove chaty. Nekteri cyklisti se sem nechaji dovest autem a od tud jedou dolu. Z tohoto mista chybelo uz jen par metru k passu, ktere v tomto pripade neni silnicni, ale sotolinove
Cesticka k vrcholu
Pruchod je veden tunelem.
A to uz je sjezd dolu. V tomto tunelu nebylo nic videt, takze jsem kolo projistotu vedl.
Hekynen, jeste nezranen
Michal - cele to s nama absolvoval na crossovem kole a ve sjezdech zvladal vicemene to same, co ja. Ostatni dva ucastnici v nekterych pasazich vymekli :)
Jirka
az do ted jsem si myslel, ze maji jen cervene znaceni
Lago di Garda
uz zacinam byt trochu unaveny - posledni foto dne
Predposledni den jsme si dali stoupani na Pasubio (1928m.n.m.). ALe jako startovaci bod byla zvolena vyska 900m.n.m. Na start jsme se dopravili motorizovane.
Trochu nepralo pocasi, vse bylo tak trochu v oparu
Prujezd na druho ustranu tesne pod vrcholem
V levo ja, v pravo Kominik
Krasny efekt, ktery bohuzel fotka nezachyti
Na druhe strane bylo naproste mliko. Ale uzasna atmosfera. Z vrcholu vede cesta s vystrilenejma tunelama, ale ta je pro kola zakazana. Nastesti nas jich par potkalo cestou nahoru
Na vrchole toho moc videt nebylo, jelikoz byl cely v mracich
Vrcholove foto :)
Vasek
Cesta klikata, jeli jsme ji dolu :)
Posledni den jsme s Vaskem pojali odpocinkove. Po silnici do kopce (1284m.n.m.) a po silnici z kopce
Do kopce se tu lepe jede bez prilby, hlavne po asfaltu. Clovek nejede tak rychle, aby se mi neco stalo a auta jsou ohleduplna.
Na vrchole byly krasne zakopy
a pozustatek bunkru
vrcholove foto :)
Odpoledni zastavka v galanterii - zmrzlinovo ovocna pizza
kominik si dal ovoce s jogurtem
Kominik :)
Radka
Zbytek jel hledat pomnik ceskych legionaru, ja si vyslapl kopec za barakem.
Na jeho vrcholu jsem nalezl pekny bunkr, bohuzel dovnit se nesmelo
ale ze strechy by byl nadherny vychod/zapad slunce
finalni sjezdik
a jeho uzasne schody
tady si clovek mohl vybrat. Bud schody, nebo hladka skala... volil jsem skalu :)
Puzzle do auta
ale veslo se :)
fotili jsme se vsichni, jen kominik nekam zmizel :( z leva: Radka, Honza, Marian, Michal, Jirka, Palko, Hekynen, Tomas, Honza, Pro_pa, Martina, Ja, Vasek, Alvapinka a Matysek a ten ctyrnohej je Body ala kachna (kvaka jak kachna, ale vazne)
Snidane v den odjezdu :)
