Začínáme stoupat, poslední úpravy equipmentu (cca 1900 m n. m.).
Robertova fotka – Jasoň a Drsoň.
JITChI zkouší, jak se leze po dolomitu.
Robertova fotka – poloha ležícího fotografa.
Robertova fotka.
Pod sedlem Sant Antone.
Sedlo Sant Antone (2466 m n. m.).
V sedle Sant Antone (2466 m n. m.).
Scházíme dolů k rifugiu Lavarella.
Tátova fotka.
Ücia Lavarella (2042 m n. m.).
Forcella de Medesc (2500 m n. m.).
Pohled na La Varellu ze sedla de Medesc (2500 m n. m.).
Se západem slunce scházíme zpět do údolí.
Jezero Lé Parom (2518 m n. m.).
Snídaně v trávě s krávou.
U jezera Lé Vërt (2043 m n. m.).
Závrty hluboké až 6 metrů.
Robertova fotka – v sedle Ju della Crusc (2612 m n. m.).
Oběd na hraně Sas della Crusc, v pozadí La Varella.
Robertova fotka – nebojácný horák na hraně masívu.
Pohled z hrany Sas della Crusc do údolí Alta Badia.
Stoupáme k vrcholu Sasso delle Dieci.
Kousek pod vrcholem, v pozadí L'Ciaval (2907 m n. m.).
Vrcholové skalisko Sasso delle Dieci.
Robertova fotka – začínám lézt na vrcholek.
Za zhoršeného počasí na vrcholu (3026 m n. m.).
Z vrcholu Sasso delle Dieci (3026 m n. m.).
Druhá vrcholová po vylepšení počasí.
JITChI slézá dolů.
JITChI a v pozadí L'Ciaval.
JITChIho lezecká póza.
Robertova lezecká póza.
Sestup stěnou ze sedla Ju della Crusc.
V levé části fotky je patrná ferráta, po níž sestupuje tlupa Němců.
Další ferráta.
Konečně dole:)
Poslední zajištěný úsek a pak už jen suťovisko.
Třetí den – Passo Pordoi (2239 m n. m.) pomník jakési dolomitické cyklo tour.
Žlab napravo od Sass Pordoi je náš cíl, čeká nás 600 metrů převýšení na asi 2 kilometrech.
Svišť, jenž se nebál.
Otevírá se pohled na masív Marmolady.
Svačíme v půli cesty – 2545 m n. m.
300 výškových metrů nás dělí od civilizace a co neobjevíme? Kanál.
Do Rifugia Forcella Pordoi zbývá prý ještě 50 minut. I s těžkou bagáží jsme to zvládli z hodinku.
Ještě 200 metrů!
Rifugio Forcella Pordoi (2848 m n. m.).
„Ještě kousek popojdi, ještě krok…“
Rozcestí pod Piz Boé.
Marmolada.
Lezeme po ferrátě, která je rozdělená na několik krátkých kousků.
Pohled shora – kadibouda na Piz Boé (3152 m n. m.) a v pozadí oblouk Sas della Crusc.
Vrcholové foto (3152 m n. m.).
Panorama z Piz Boé (3152 m n. m.).
Billboard na Piz Boé.
Robertova fotka – v rifugiu Fassa Hütte na vrcholu Piz Boé.
Bivakujeme pod vrcholem poblíž jezera Lech Dlace (cca 2900 m n. m.).
Ranní probuzení do sněhu.
Lech Dlace.
Východ slunce nad Dolomity.
Spouštíme se žlabem pod masív Sella.
Bike week? Na téhle suti?
Konečně se mlha roztrhla a my jsme se mohli rozhlédnout po kraji.
„Tak a tady bude svačina!“
„Morgen!“
Před německý pomníkem I. a II. světové války – Ossario del Pordoi (2229 m n. m.).
Uvnitř památníku.
A na hory už zbyla jen vzpomínka.
