Po flaštičce Fernetu na hranicích pár piv na letišti ve Vídni... Irish Pub je povinnost při každé cestě!
Weir ukazuje na špatnou tabuli, ve skutečnosti letíme do Cairo... a dál do Entebbe.
V Káhiře padne další lahev whiskey a pár piv pro každého účastníka zájezdu...
Pasovky co nebudete v Africe potřebovat...
... zato těch pár panáků zařídí dementní výraz. :)
Čekání na víza v Entebbe, Uganda.
V Kampale je z 1,5 milionu obyvatel 30.000 muslimů. Nevypadá to tak.
Na ulici se převáží nebo překládá cokoli.
... a na kole se dá uvézt víc, než si myslíte.
nákup alá Uganda
... opatrnosti není nikdy nazbyt (zvlášť když obyklej program je Premier League).
Na zbraně na ulici si zvyknete rychle.
Vpravo dole vozidlo autoškoly.
Ne všichni makají celej den.
Semafor výjimečně nejde.
V Africe obzvlášť pikantní.
Mešita zaplacená Libyí.
Ranní pohled z okna hotelu...
... připomíná mraveniště.
Typický druh přepravy.
Zewling zakázán...
... ale to nám nevadí.
Národní monument: historie Ugandy v celé své kráse.
Zahrnuje i Hitlera.
V Ugandě frčí i Big Brother.
Pohled na centrum Kampaly z Kadáfího mešity.
Mešita...
... boty se naštěstí nekradou.
Na minaret jsme se bohužel nedostali...
ale výhled i tak stál za to.
Monument... povšimněte si vymazaného výjevu za Oldou, doteď mi vrtá hlavou, co asi zrušili...
Pravděpodobně období Idi Amina.
Vozidla se vytěžují naplno.
Jinja, počátek našeho Extreme Rafting.
Necky. A v těch vás loví, když se cvaknete.
Koupání v Nilu doporučují 4 z 5 cestovních lékařů.
Aquatoid v akci.
Peřej, který se ani v Africe nejezdí.
Zde jsme dokončili svůj trip po Nilu.
... ne tak Yarin, ten pokračuje na Nilu i v buse.
Je libo naučit se umění ovládání pc?
Špína je dobrá!
Mandelův stadion u Kampaly...
Všudypřítomný Baťa + reklama na africký pohár (podstatně míň oblíbený než Premier League).
Soroti.
Kalendář s Obamou, jeho komandem a pár kamarády z mokré čtvrti. Občas zůstává rozum stát. :)
Děti na autobusáku v Soroti.
SHUT UP!
Pray while working (asi se v tom hotelu modlí za prvního hosta)...
Na africké poměry extra prázdný bus.
Tento bus po totálně rozmlácené prašné cestě dokáže letět rychlostí 100 km/h (ověřeno GPS).
Až sem přijede nějakej zbloudilej Čech, tak ho asi triko Gambrinus celkem překvapí... :)
This is Africa.
Robajsz ovlivnil chod dějin rozdáním triček Megadeth a Nirvana v severní Ugandě...
Snídaně od vděčných klučinů s frajerskými triky.
Kotido, jedno z těch odlehlejších míst, co kdy navštívíte.
Něco mi říká, že peníze holandské vlády neskončily dle plánu.
... povinná pro Radka z Aše.
Nedat místním žebrákům peníze je občas náročné.
Je libo masíčko? (skladujte při teplotě kolem 30 stupňů Celsia, doplňte o množství much dle libosti).
Karamajong people. Donedávna se severní Uganda právě kvůli místním kmenům (a taky Lord's Resistance Army, nyní v Súdánu) moc nedoporučovala.
Těžko si představit, že se člověk narodí tady.
Kaabong.
Kdyby nám řidič nechtěl koupit něco k pití, tak jsme možná tu nápravu neurvali.
... oprava busu začíná...
... k čemuž nám majitel místního obchodu nabídl příjemné posezení.
Snažíme se splynout s okolím (opřeni o zeď z kravího trusu).
Takhle na vás místní vydrží civět hodiny.
Oprava autobusu se protáhla (i když ze začátku nám tvrdili "It is going right now!").
Bratr Kazač si založil novou sektu.
Náměstí v Kaabongu.
Skutečný cvičený pes a jeho hrdý majitel (a opravář autobusu v jedné osobě).
Atmosféru téhle situace fotky bohužel nezachytí.
Robajsz hlídá batoh. Místní děti ještě netuší, že na ně za chvíli pekelně bafne. Konflikt z toho naštěstí nebyl.
Yarin misionář.
Afričani se k báglům přibližují pomalu, ale o to jistěji.
Před každou cestou v Africe se jede na benzínku, ať už jedete autobusem, na motorečce, nebo autem. Skoro si říkám, jestli tam nechodí i když jdou pěšky.
Odvoz do parku na nás nečekal, takže se s rozbitým reproduktorem v telefonu snažím domluvit s rangerem v parku, jestli nás někdo odveze (nutno podotknout, že africké angličtině nerozumím ani z očí do očí, takže tohle bylo obzvlášť kvalitní).
Tak trochu jiný roadtrip.
Katurum Gate - Kidepo Valley National Park.
The elephants...
The savannah.
Uganda je prý ráj ornitologů.
Vtipálků co se drží za svá ramena postupně ubývá...
Koně v pyžamu - pozorovali jsme ze snídaně na terase.
... no, možná z piva po snídani na terase.
Lvi zblízka - dost intenzivní zážitek.
Lvice ležela kus od lvů.
Omara Faustine, uvedený v Lonely Planet jako zaměstnanec UWA v Kotidu. Nyní dělá rangera v parku.
Zřícenina Katurum Lodge vybudované za vlády Idi Amina.
Výhled ze zříceniny Katurum Lodge směrem k funkční (a extrémně drahé) Apoka Lodge a dál na hranici se Súdanem.
Zatímco netušící Laďa (ehm, tedy Weiran) zapáleně fotí, kluci hrají stínové gay-divadlo.
Parádní výhled... co dodat.
Africký západ slunce ve fotoalbu nemůže chybět...
Yarin vypadá z neznámého důvodu nejstylověji na fotkách s pivem.
Můj kamarád ze sprchy... Olda naštěstí neviděl.
Slivovice, pivo a táborák v severní Ugandě.
S naštvaným slonem bych se víc zblízka potkat nechtěl.
Létající opičák.
Termitiště s luxusní vzduchotechnikou ocenil i znalec Robajsz.
Burj-al-termit.
Po ilegálním přechodu súdánské hranice jsem si označkoval teritorium.
Horké prameny, hranice Uganda - Súdán. Vegetace v blízkém okolí vypadá dost jinak než ve zbytku parku.
I takto to může vypadat na hranicích.
Okolí Kanangorok hot springs - voda dělá s vegetací divy.
Weir se snaží opařit v Kanangorok hot springs.
Šedá vlákna jsou údajně magma. Erupce není vyloučena.
A stejně jim to ty žirafy okusujou...
Termiti jsou o dost menší, než jsme čekali.
Konečně jsme zjistili, co tu všude voní...
Kidepo River - teče jen v období dešťů.
Benzínka (asi).
Tady jsme ještě netušili, co nás čeká.
... aneb "je to holka, tatínku!"
Když člověk cestuje na špičce jedné nohy s dalšími 50 lidmi několik hodin, není to zrovna nejlepší. Ale dokázali jsme korbu naplnit tak, že jsme dokonce nikomu dalšímu nezastavovali (což je v Africe celkem neuvěřitelné).
Cestou do Kitgumu jsme jeli přes pořádný Zapadákovy.
Oranžoví od hlavy k patě po několika hodinách v padesáti lidech na korbě. Přežili jsme, stejně jako kozel, který celou cestu strávil přivázán k boku vozidla.
Zčásti opálení, zčásti prach.
Bydlíme s Rotariány. V hotelu mají bazén (vypuštěný).
Do této dodávky se nás při jiné příležitosti vlezlo 26 + krosny, batohy, kufry a další zavazadla.
"What does it mean It is near?" "That means it is not far!"
Závod Pozemního stavitelství OHL ŽS se má ještě co učit.
Odborářský sjezd v Gulu, Uganda.
Další z libových cest (opravdu jsme nečekali, že zhruba 100km pojedeme snad devět hodin).
Cukrová třtina (jen podle Yarina jasnej bambus).
No, jestli je to bambus, tak jsem zřejmě panda.
Povšimněte si aerodynamického Aleše "Topgun" Bžatka. :-D
Pakwach je ještě o něco větší díra než jsem čekal.
Zřejmě mě ty opičárny naplňují, soudě podle vysoce oduševnělého výrazu.
Na tomhle břehu Nilu s námi moc nepočítali... ale zas třeba Slováci nebo Švýcaři na tom celkem vydělali :D
... na druhém břehu nám to vynahradili, dokonce máme i moře!
Ráno po večírku se socanem Laďou v Bažině, na to bude hlavně Jaromír ještě nějakou dobu vzpomínat.
Není mu vůbec dobře, klučinovi.
Murchison Falls.
Murchison Falls. Nejsilnější vodopád světa.
Všechna tahle voda se za malou chvíli vejde do šestimetrové průrvy.
Velkopěstírna retardérů (dodnes netušíme, proč byly nasázený jeden za druhým po dvaceti metrech asi po pět kilometrů cesty)...
Prodej banánů na nádraží v Kampale...
If there is a Kalashnikov, there is business.
Dvacet cm štěrku a odvážný řidič = urvaná hnací hřídel a konec jedné cesty. Koneckonců proč ne, autobus jel skoro načas (zpoždění pouze 3,5 hodiny už na startu).
Tolik skrytých symbolů není ani v románech pana Browna.
... zde někteří byli nuceni sdílet pokoj s dalšími backpackery...
Už chápu, proč Afričani nemakaj - taky bych už nemusel.
Raci z jezera Bunyonyi - dobrota.
Jakmile na jednoho motorkáře mávnete, předvede celá squadra start ala Le Mans.
Obligátní zastávka v boxech... tedy na benzínce.
Reklama na Lumix.
Lake Bunyonyi.
Koho mi ten borec jen připomíná... Freddy Krueger?
... do místního kostela nás přilákal zpěv...
Ke kostelu přidružená škola.
Provedl nás místní kněz a učitel.
Naše ubytování (lze s čistým svědomím doporučit).
Upřímně, tady by se týden nebo dva proležet dal.
Z cyklu "levitující cestovatel".
Ornitolog se kochá.
Provazem v Africe opravíte doslova cokoli (nebo se o to aspoň místní pokoušejí).
Škoda počasí, když je hezky, musí to být ještě víc neuvěřitelný... i když ten déšť a mlha mají taky solidní atmosféru.
Kochající se Ondra.
Cestujeme i lodí. Mysleli jsme, že přesunem po vodě ušetříme čas, bohužel následovalo několik hodin neúspěšného stopování.
Kdo z vás si představuje Ugandu takhle?
Asi se jim v hotelu rozbily dveře.
Střet civilizací (nebo generací?).
... chtěl bych být pasákem krav. S mačetou.
Neměli by být ve škole?
Mimina v Ugandě ženy nosí zásadně na zádech.
Operace Žabži asistovaná místním chirurgickým expertním teamem.
Silnice směrem k rwandské hranici se vine neuvěřitelně panoramatickou krajinou.
V pozadí bohužel nejsou vidět vulkány (tuším mají kolem 4000 mnm).
Velkej business s nabíjením mobilů.
Spěcháme do Konga v nádherném západu slunce a naprosto úžasné krajině severozápadní Rwandy. Aktivní Vulkán Nyiragongo kousek od Gomy připomínal Horu Osudu, bohužel jsme nebyli schopní vyfotit. Kdyby na něj šlo vylézt, jsem si skoro jist, že by to byl jeden z highlightů cesty.
Ranní zastávka na benzínce cestou na gorily, Goma, DRC.
Ano, skutečně Kongo (sem bych se asi nikdy nepodíval, nebýt Yarinova: "to je naprosto bezpečný")
Mnozí z nás zde pochopili, k čemu je 4x4.
Bohužel pneumatiky bez vzorku trakci nepomáhají. This is Africa.
B-man (rozuměj businessman) z agentury a banda vostrejch chlapců na Toyotě Hilux.
Olda na chvíli atrakcí pro místní mládež.
Stopování goril v deštném pralese v dvou kilometrech nad mořem, to je zážitek sám o sobě.
A setkání s gorilami je zážitek ještě větší.
Gorilí krav maga asi...
Pohodička na stromě.
Team našich průvodců.
Místní koloběžky mi hlava nebrala.
Loučení s Weirem, který se překvapivě rozhodl z Konga odjet přímo domů.
V Gomě se staví z lávy, která je všude kolem. Tyhle domy vznikají na místech, kde láva při poslední erupci vulkánu Nyiragongo vlitím do jezera Kivu zatuhla a vytvořila tak nové parcely.
Výroba cihel přímo na staveništi.
Fotit v Gomě se prý nevyplácí - můžou vás za to zavřít. Pokud chcete fotit, musíte na každém rohu uplácet policajta.
Kdyby náhodou někdo potřeboval nezbytně ofotit důležitej dokument, nebo tak něco.
Zajímavě řešená dispozice, co?
Obložení domů prodávají v Gomě přímo v centru města (kdo by taky v Africe nechtěl mít hezkej barák).
Robajszova nová hračka.
Sirotci z války spí v tomhle kanále, v noci prý tato ulice není dvakrát bezpečná.
Myčka ala Goma.
Oldův stánek s lávovými kameny díru do světa businessu neudělal.
Do Rwandy je přísně zakázáno vozit igelitové pytlíky, tak to zkoušíme na Oldovi.
Gisenyi za hranicí s Kongem - hádání se o pár korun s motorkáři...
... je tak trošku zvláštní, když pak bydlíte tady.
Další z míst, kde jsem si říkal: "je tohle vážně Afrika?"
Z cyklu levitující cestovatel.
Koch, koch.
I když to moc nevypadá, spálíte se i v tomhle počasí raz dva.
Občas mě mrzelo, že nemáme lepší fotovybavení.
Gisenyi, Lake Kivu, Rwanda.
Závod nosičů banánů - tempo měli opravdu ostrý.
Nyiragongo volcano, DRC. Dost možná důvod proč se vrátit.
Naštěstí nás nic podobného nepotkalo.
Čajovníky, políčka... prostě Rwanda.
Škola v hlavním městě Rwandy, Kigali.
Genocide Memorial Kigali.
Masový hrob.
Panorama Kigali, v popředí masový hrob.
Hotel Des Mille Collines, známý z filmu Hotel Rwanda. Ve filmu jej ztvárnil jakýsi náhradní hotel v JAR.
Západ slunce nad Kigali mi připomněl film Vanilkové nebe.
Hlavní kruháč v centru Kigali a dva hazardéři co jej přechází!
Bezejmenná díra někde v jižní Rwandě, pauza na cestě.
Zahraje si někdo dámu?
Focení na hranicích běžně nepraktikuji, ale tady jsem neodolal.
Flipbook z autobusu...
... foceno z busu, severní Burundi...
Bratr Jaromír jakožto polštářek pro kazatele z Keni.
Sledování TV v Bujumbuře - dávali Knight Ridera, tak bylo téměř nemožné se odtrhnout.
Lake Tanganyika - Saga Beach. Takhle jsem si to v hodinách zeměpisu fakt nepředstavoval.
Kurs nekonvenčního spánku pro pokročilé.
Na Saga Beach se chodí fotit rodiny a svatby.
Bujumbura, hlavní město Burundi.
Dovádění v jezeře, v pozadí horský masiv v DRC.
Památník v Bujumbuře.
Našel jsem zde kartičku Pavla Nedvěda.
Tuším stejný rok vydání.
Tropickej slejvák nás na pláži minul, zato v noci jsme ho schytali naplno.
Vlevo patrná vodní clona.
Kochy koch.
Náš dopravní prostředek na následujících 19 hodin, oprava rozvoďáku započtena.
Nebýt toho satelitu, tak mi možná někdo uvěří, že to je starší fotka... no nic.
Jinak okolí autobusáku v Bujumbuře.
V Kampale jsme jednomu členu výpravy dopřáli lehký facelift...
... mezitím jsme se šli podívat na cvrkot v okolí minibusáku...
... a zde je výsledek faceliftu... kůže podstatně hladší, mimika podstatně strnulejší.
Hotel v Entebbe, čekání na odlet.
... čekání na odlet ve 4 ráno jsme si ukrátili sledováním fotbalu a notnou dávkou alkoholu...
... a zde již návratové blues... Africa 2010 se vydařila!
