Koločavská Četnická hospůdka, mecca českých turistů na Ukrajině.
Zde jsou vidět na každém kroku změny, které mají zpříjemnit pobyt čecha v Koločavě.
První pivo na terase hospůdky.
Domácí atmosféra s kočkou, myší a koťaty.
Nová, letos přistavěná část hospůdky, ze zadního dvora, kde každý pokojík má svoji sprchu a záchod.
Pohled do dvora... ano připraveno... for Czech turists.
...jiná část dvorka.
Okolní budovy kolem hospůdky, NO COMMENT, snad by mohly být pomníkem kolektivizace vesnice.
Příjemnější pohled přez ulici, i zde čekají na českého turistu.
Stůj ! Ty krávo blbá!
Ranní a večerní procházky skotu po ulicích místní řidiče nepřekvapí.
Pomník Ivana Olbrachta
Pomník rudé armády a obětem IIVV.
Opět připomenutí obětí 2. světové války.
Skanzen místního školství. Na čechy vzpomínají rádi.
Co vlastně řekl ten Lenin?
A tohle řekl Leonid Iljič Brežněv v době totality.
Cesty pouze kamenité...a to má Koločava prý 8 tisíc obyvatel.
Nové domy všude zastiňují krásu starých dřevěných chaloupek...pokrok nelze zastavit.
Místní tvor
Místní tvor č.2
.. a nový kostel na návsi.
..tmavé mraky se rychle blíží, ale my to stihli.
Krávy taky, samy se vrací z pastvy.
Překlad: Muzeum Ivana Olbrachta
První foto, sympatický průvodce a.....česká sympaťačka.
Jediná fotka Nikoly: Nikolův konec 16.8.1921
Starší foto hrobu Nikoly Šuhaje
Expozice vyvedena krásně v češtině.
...naši kamarádi v Koločavě přijeli z Brna, a často se sem rádi vrací. Snad se také jednou vrátíme.
Ivan Olbracht...teda ten na fotografii.
...a Nikola Šuhaj, doopravdy byl loupežník a vrah.
Jdeme ke starému Koločavskému kostelu, kde odpočívají zabití Českoslovenští četníci.
V době ruské nadvlády byl v kostelíku sklad brambor.
U čtyř hrobů zabitých Českých četníků, Nikola Šuhaj však zabil pouze dva.
..jeden z mála původních křížů.
..v pozadí nový pravoslavný kostel.
Interier starého kostelíka
Ikony ( pouze malá část )
Zázrak, světlo, kterého jsem si v reálu nevšiml.
Nejcennější relikvie místního kostelíka, mohli ji shlédnout pouze muži. Fotit povoleno.
..a nejcennější Ikonu mohou vidět opět jenom muži.
U hrobu Nikoly Šuhaje...loupežník z Hlavňova se svojí Eržikou..
.. u hrobu Eržiky..
Vlastíku děkujeme za doprovod, a za to, co jsi nám všechno o Ukrajině prozradil.
...pohled ze hřbitova na okolní kopce...
Připravená scéna folklorního odpoledne, vévodí Ivan Olbracht.
Než to všechno propuklo, místní kluci spořádali několik pytlíků pochutin.
..u zdi místní ogaři.
Zahajovací proslovy, Český a Slovenský konzul a ......několik dalších.
Slova nejvřelejší, přivítání od Natálky, duše Koločavského dění.....
...velkej machr a jenom s píšťalou...
Hromadné vystoupení Žluťásků.
Folklór vystřídala na chvíli i latina..
Stín byl velice příjemný. S postupujícím sluncem jsme byli vytlačeni ke zdi.
Kontrolní otázka: Jak se pozná český turista?
Odpoledne končí, tak si ještě odskočím...
..ano, tak trošku nekulturní zakončení krásného odpoledne. Snad to není po Češích. Kurňa to byl špric!
Do místního skanzenu si každý otevře sám, a je to bez placení. Vstupné dobrovolné.
I to sem asi patří. Připomínka války je všudepřítomna. Možná že s tím místní jezdí po okolí.
Není to krásně poskládané?
..že jim to prej trošku vypulíruje.
Překlad pro mladší generaci: Koločavská úzkokolejka.
Ve předu se tyčí... ..a vzadu majestátný vrchol Strimby.
