Potočná u Nové Bystřice - výchozí a cílový bod.
Na místě jsme podle plánu včas, leč jinak nikde nikdo a mlýn zavřený. Tak čekáme...
Tak táto, jdeme opravit to kolo.
Takže: repas vidle, seštelovat šaltr, odvzdušnit hydry. Jasný, rozumíme.
A je to hotovo! To sme rychlý co?
A strejda bude ťapat pěšky.....
Ne, to není popelnice, to je zavazadlový prostor našeho přibližovadla.
A konečně má Veselý mlýn otevřeno.
Na první pohled nádherná stará stavba se spoustou prostoru...
krásnejma pokojema...
...jako za starých časů.....ale není všechno zlato.
Hned co jsme se zabydleli, osedláváme bajky a se spoždění se vydáváme poznávat okolí. Stádo krav, úplně jako někde v České Kanadě :-)
Kytičky, rybníčky, ptáčci nad mráčkama i pod, domečky ve vesničkách, jééé tady je to přenádherňoučké. :-)))
Málem jsem vypustil duši když sem se pokoušel ujet hlavnímu pelotonu, který se mě z nepochopitelných důvodů snažil dostihnout, abych pořídil tuhle blbou a nepovedenou fotku. :-///
Řítí se náčelník.
Napapat, nabumbat a můžem frčet dál.
Neuvěřitelně klidné a trpělivé psisko....
...padá názor, jestli pes není pod vlivem sedativ.
Zadýcháni se osvěžujeme....
....zatímco vezením odpočatá mládež....
.....našla úžasný zdroj zábavy...
.....za kraválu připomínajícím vřeštění paviánů...
....se nahánět v zahradě...
.... i mezi stolama.
Peršlák
Kámen Republiky
Moje malá cyklistka začátečnice.
My 3
Jedeme dál a přijíždíme k nejsevernějšímu bodu Rakouska.
Nejsevernější bod Rakouska a nejsevernější Kocvi.
Pokračujeme po signálce směr Nová Bystřice.
Průsek po železné oponě pomalu zarůstá.
Za Bystřicí míjíme jeden z oběktů pohraničního opevnění.
Děcka u společné snídaně. Někdo snídá, někdo se v jídle rejpe, aby mi za půl hodiny kňučel za zadkem že má hlad.
Ranní přípravu kazí jen nevábné počasí.
Které nakonec až na teploty dopadlo docela dobře a ani jsme nezmokli. Vyjíždíme z Potočné směr Kaproun.
Nikdy by mě nenapadlo, že tenhle malej kučina ušlape tady v kopcích bezmála 25 km. Aneb, "hrdý táta bajker" :-)
A zase ta krajina.....
Honza se svým cyklistickým potěrem. Nutno poznamenat, že velice zdatným potěrem.
To v popředí bylo na obouch mapách značeno, jako asfaltová silnice. Takže tento úsek byl poněkud akčnější.
Tady to už vypadá lépe.
Trať Jindřichohradecké úzkokokokolejky.
KAPROUN - lesní zastávka úzkokolejky. Parní lokomotiva nám ujela před nosem. :-(
Odlitek detrainizovaného velikána járy Cimrmana
Společné foto první skupiny.
Lepší místo na hraní si naše mladá nemohla vybrat.
A další výživný kopec před náma.
Hůrky
Kousek před cílem pohupování sedačky udělalo své.
Na závěr víkendu jsme si dali prohlídku Slavonic....
Linie pohraničního opevnění na Slavonické čáře...
...vojáka s kompletně vybaveným řopíkem....
... ve kterém bylo muzeum...
... a nakonec Nové Bystřice. Kde v jednom hotelu bylo možno sehnat výborné hlavní jídlo za 55,-Kč.
Zazvonil zvonec a výletu je konec.
